87085036573   

    Церебральды сал ауруы бар балалар мен жасөспірімдерді оңалтудағы психомоторлық терапияның артықшылықтары

    ЦЕРЕБРАЛЬДЫ САЛ АУРУЫ БАР БАЛАЛАР МЕН ЖАСӨСПІРІМДЕРДІ ОҢАЛТУДАҒЫ ПСИХОМОТОРЛЫҚ ТЕРАПИЯНЫҢ АРТЫҚШЫЛЫҚТАРЫ

    Статья PDF


    Авторлар туралы 

    Матильда ФрадеПсихомоторлы терапевт, Ле Массю Француз Қызыл Крестінің Орталығы, Лион, Франция, Бұл электронды пошта мекен-жайы спам-боттардан қорғалған. Көру үшін сіздің браузеріңізде JavaScript қосулы тұруы тиіс., https://orcid.org/0009-0005-5425-430X 


    Түйіндеме

    Церебральды сал ауруы – бұл жүйке жүйесінің дамуының күрделі және гетерогенді бұзылуы, ол тек мотор функцияларына ғана емес, сонымен қатар балалардың сенсорлық, перцептивті, когнитивті және психоәлеуметтік қабілеттеріне де әсер етеді. Қозғалыс бұзылыстарынан, ауырсынудан және хирургиялық араласудан туындайтын сенсомоторлық қабылдаудағы шектеулер дене идеяларының дамуына кедергі келтіруі мүмкін. Бұл тұрғыда психомоторлық терапия оңалтудың биопсихоәлеуметтік тәсілінің бөлігі болып табылады және кішкентай пациенттің дене тәжірибесіне негізделген қолдауды қамтамасыз етеді. Бұл мақалада церебральды сал ауруы бар балалар мен жасөспірімдерге арналған психомоторлық араласудың бірнеше емдік аспектілері келтірілген. Дене идеясын қолдауға және оның денесі туралы хабардар болуға, ауырсыну мен хирургияға байланысты субъективті дене және эмоционалдық тәжірибелерді жеңуге, кинезиофобияның алдын алуға және жасөспірім кезіндегі дене бейнесі мен өзін-өзі бағалауға бағытталған. Сенсомоторлы және креативті терапевттердің көмегімен психомоторлы терапевттер дене өзгерістерінің интеграциясына ықпал етеді, қозғалыстарды қайта инвестициялауға ықпал етеді және кішкентай пациенттерді оңалту процесіне белсенді қатысуға шақырады. Оңалту бойынша басқа мамандармен бірлесе отырып, психомоторлық терапия дербестікті дамытуға, қоғамға қатысуға және церебральды сал ауруы бар балалар мен жасөспірімдердің өмір сүру сапасын арттыруға ықпал етеді.


    Түйін сөздер

    Церебральды сал ауруы, психомоторлық терапия, денені бейнелеу, денені тану, оңалту, кинезиофобия, дене бітімі.


    Әдебиет тізімі

    1. Cerebral Palsy Fondation (2026). Fondation Paralysie Cérébrale. Website. [Cited 10 June 2026]. Available from URL: https://fondationparalysiecerebrale.org/la-paralysie-cerebrale
    2. The Definition and Classification of Cerebral Palsy (2007). Developmental Medicine & Child Neurology, 49, 1‑44. https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.2007.00001.x
    3. HAS (Éd.) (2021). Rééducation et réadaptation de la fonction motrice de l’appareil locomoteur des personnes diagnostiquées de paralysie cérébrale. Website. [Cited 22 June 2026]. Available from URL: https://www.has-sante.fr/upload/docs/application/pdf/2021-12/_reco355_argumentaire_paralysie_cerebrale_cd_2021_10_21_post-endossement_lg.pdf
    4. Fondation Paralysie Cérébrale (2021). Livre blanc de la paralysie cérébrale. Website. [Cited 10 June 2026] Available from URL: https://www.paralysiecerebralefrance.fr/wp-content/uploads/2021/10/Livre-blanc-de-la-paralysie-cerebrale-06102021.pdf
    5. Dan, B. (2024). The transformation of cerebral palsy: towards a psychobiosocial, systemic and psychocentric model of disability. Cahiers de psychologie clinique, n° 63(2), 161‑174. https://doi.org/10.3917/cpc.063.0161
    6. Alonso Bekier, S. (2023). The importance of early detection and early intervention in the developmental trajectory of neurodevelopmental disorders: A psychomotor approach. Central Asian Medical Rehabilitation Bulletin, 3(5), 6-13. https://www.nccr.kz/index.php/en/journal/176-journal-3-2025/2441-statya-1
    7. Di Vita, A., Cinelli, M. C., Raimo, S., Boccia, M., Buratin, S., Gentili, P., et al. (2020). Body Representations in Children with Cerebral Palsy. Brain Sciences, 10(8), 490. https://doi.org/10.3390/brainsci10080490
    8. Cruz, T. K. F., Souto, D. O., Moeller, K., Fontes, P. L. B., Haase, V. G. (2022). Body experience influences lexical-semantic knowledge of body parts in children with hemiplegic cerebral palsy. Frontiers in Psychology, 13, 955939. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2022.955939
    9. Osinki, T. (2021). Pain – body perception and sense of efficacy ? A brief narrative review. Kinésithérapie Scientifique, (637), 27‑34. https://www.ks-mag.com/douleur-perception-du-corps-et-sentiment-defficacite-une-breve-revue-narrative/
    10. Stephan, A., Nicolas, J. (2025). Enactive pain metaphors: From psychic movement to physical movement... and vice versa. Pain and Analgesia, 38(3), 207‑214. https://doi.org/10.1684/dea.2025.0334
    11. Zabalia, M. (2024). The role of interoceptive sensitivity in identifying the co-occurrence of acute and chronic pain in children with cerebral palsy. Cerebral Motricity, 45(3), 68‑73. https://doi.org/10.1016/j.motcer.2024.06.003
    12. Brunton, L. K., Bartlett, D. J. (2013). The bodily experience of cerebral palsy: a journey to self-awareness. Disability and Rehabilitation, 35(23), 1981‑1990. https://doi.org/10.3109/09638288.2013.770080
    13. Beuriat, P.-A., Pfirrmann, C., Dohn, J. (2025). Neuro-orthopaedic surgery in adolescents: indications and patient pathways. In Cerebral Palsy Through the Ages. Actualités, pratiques innovantes et approche partenariale. pp. 127‑141.
    14. Capjon, H., Bjørk, I. T. (2010). Rehabilitation after multilevel surgery in ambulant spastic children with cerebral palsy: Children and parent experiences. Developmental Neurorehabilitation, 13(3), 182‑191. https://doi.org/10.3109/17518421003606151
    15. Vlaeyen, J. W. S., Crombez, G. (2009). The psychology of fear and pain. Revue du Rhumatisme, 76(6), 511‑516. https://doi.org/10.1016/j.rhum.2009.03.004
    16. Cosi, A., Roux-Goudin, L. (2026). The impact of distraction techniques on the comfort of hospitalised children. La Revue de l’Infirmière, 75(318), 43‑46. https://doi.org/10.1016/j.revinf.2025.12.033
    17. World Health Organization (2001). The International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). Geneva: World Health Organization. https://www.who.int/standards/classifications/international-classification-of-functioning-disability-and-health
    18. Alonso Bekier, S. (2025). Psychomotor therapy as a privileged approach in rehabilitation to support child development: benefits and means of action. Central Asian Medical Rehabilitation Bulletin, 4(6), 13-20. https://www.nccr.kz/index.php/en/journal/179-journal-4-2025/2462-statya-2
    19. Joly, F. (2013). Psychomotor therapy and therapeutic body-based interventions. The mediative and the work of the malleable medium. Psychomotor Therapy and research, (173), 38‑52.

     

     

    200.png
    © 2026 All Rights Reserved.
    Whatsapp Instagram YouTube Запись на консультацию